THE STRANGLERS

„Golden Brown“, „Always The Sun“, „Peaches“. Jen pár velkých kousků z bohaté singlové diskografie jedné z nejslavnějších ostrovních kapel posledních 35 let. Punk, pop i rock se smísí s klávesovou psychedelií v nezaměnitelném zvuku anglických The Stranglers již 19. ledna v Paláci Akropolis.

Vyšli z punku, klávesové psychedelie let dávno minulých. Podepsal se na nich art rock přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Prošli popem. Používali jeho sladká ochucovadla a v nitru slov svých textů to byla parta smutných, naštvaných mužů. Černá děravá trika, tmavé brýle, zachmuřené pohledy. Na jedné straně kolovrátková „Golden Brown“ s výraznými archaickými klávesami, líbezně melancholická „Strange Little Girl“ popisující jedno procitnutí při střetu s reálným životem nebo velmi chytlavá až vlezlá „Always The Sun“. Na druhé straně mnoho do punkova nebo rockova naladěných hudebních kreací – přesvědčivě odzpívaná „Straighten Out“, „Peaches“, nebo hutná „No More Heroes“, která se slovně ptá po Lvu Trockém nebo Sanchovi Panzovi. Aniž by disponoval zpěvák Hugh Cornwell nějakým širokým rozsahem – dokáže podat skladby velmi originálně a poutavě. Například skvělá „Nice ‚N‘ Sleazy“ je toho důkazem. Tohle vše a mnoho dalšího shrnuje nové koncertní turné The Stranglers. Zformovali se v roce 1975 ve složení Hugh Cornwell (kytara/vokály), Jean-Jacques Burnel (basa), Jet Black (bicí) a Dave Greenfield (klávesy). Značná různorodost životů jednotlivých členů kapely – Cornwell promoval z biochemie, Black byl obchodník, Burnelovým snem bylo odjet „studovat“ karate do Japonska a Greenfield byl minimálně skvostný klávesák – vyústila i ve svébytnou hudební formu. Hlavně výborné klávesy se staly poznávacím znakem kapely. Debutová deska „Rattus Norvegicus“ jim vyšla o dva roky později a brzy ji následovalo poměrně úspěšné album „No More Heroes“. Největší úspěch zaznamenali v pětiletce 1977 až 1982, z tohoto období pochází i většina skladeb zastoupených na poslední bestofce. Na začátku devadesátek došlo u The Stranglers k určitému posunu k poprocku i personálním výměnám – sólové kariéře dal přednost frontman Hugh Cornwell. Nahradili ho zpěvák Paul Roberts a kytarista John Ellis, bývalý člen skupiny Vibrators. Občas v nich slyšíte The Clash, občas The Doors a další. Diskografii skupiny tvoří i s různými výběry nejméně třicítka desek. Golden Brown je hitem, který bude žít i za desítky let… 19. ledna tento i ostatní hity předvedou konečně naplno v Praze.