LUCIANO PAVAROTTI
V dubnu přivítáme v Praze jednoho z největších žijících umělců.
LUCIANO PAVAROTTI – „Farewell Tour 2005“
Koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr bude řídit Leon Magiera.
Luciano Pavarotti se narodil 2.října 1935 v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Zpívat začal v místní sboru“ Gioachino Rossini“, se kterým vyhrál mezinárodní soutěž. Tento okamžik byl možná rozhodující pro jeho další pěveckou kariéru. Zahájil studium zpěvu a v roce 1961debutoval v roli Rodolfa v „La Boheme“.
Následovaly roky strmého uměleckého růstu. V roce 1972 debutoval v Metropolitní opeře. Mezinárodní věhlas mu nepřinesla jen brilantní technika a jeho pověstné vysoké “ C „, ale především emotivní podání jeho partů, dokonalá barva, síla a jedinečnost jeho hlasu. Luciano Pavarotti lámal rekordy v prodejích nosičů s klasickou hudbou i rekordy v návštěvách. Všude, kde se objevil, se mu dostalo pozornosti , které se do té doby dostávalo jen státníkům nebo rockovým hvězdám. Jeho hlas dokázal v roce 1993 přilákat půl milionu fanoušků do newyorského Central Parku, rok na to jeho vystoupení shlédlo přes 300 000 Pařížanů.
Svůj talent a schopnost poutat pozornost neváhal dát do služeb dobra. A to, když legendárním koncertem „Pavarotti and Friends“, shromáždil miliony dolarů na dobročinné účely. Je také činný ve své nadaci „United Nations Messenger of Peace“. V loňském roce se rozhodl své zkušenosti a umění předávat dál – zdarma vyučuje zpěv ve své rodné Modeně.
Luciano Pavarotti říká : „Má práce je pro mě vším. Zkouším překročit své limity a být nejlepší, jak to jen lze. Ve svém životě se nepovažuji za perfektního a je spousta věcí, které bych měl dělat lépe. Ale pokud stojím na podiu, udělám cokoli, abych nejlepším byl.“
–
Luciano Pavarotti
se narodil pod šťastnou hvězdou. K výjimečnému nadání přidal vlastní píli a vypracoval se ve vynikajícího interpreta s unikátním hlasem a charismatickým přednesem. To samo o sobě by ale k postupu mezi nejvyhledávanější celebrity showbussinessu nestačilo.
Oslnivý úspěch, který nemá v operním světe obdoby, přineslo nejen jeho pověstné neopakovatelné vysoké ´C´, ale i jeho italský šarm, pohledná tvář a v neposlední řadě také aktivita manažera Herberta Breslina.
Letos sedmdesátiletá italská hvězda operních a koncertních jevišť se definitivně loučí se svojí aktivní kariérou. Ačkoliv již dříve prosákly informace o možném závěru Pavarottiho pěvecké dráhy, zdá se, že tentokrát to tenorista skutečně myslí vážně.
A rozloučení pojal ve velkém stylu. Šňůra Farewell Tour 2005 s podtitulem A Night To Remember trvá několik měsíců a Pavarotti zavítá do více než třiceti měst na několika kontinentech.
„Turné je dlouhé, ale já jsem nikdy nevystupoval každou noc jako rockové hvězdy“ řekl slavný tenor při zahájení finálního dějství své více jak čtyřicetileté pěvecké dráhy.
Českému publiku se světový tenor číslo jedna nepředstaví letos v dubnu poprvé. První pražské vystoupení Luciana Pavarottiho se s ohromným úspěchem uskutečnilo v roce 1996. Pěvec s nezbytným bílým kapesníčkem v ruce před nadšeným obecenstvem nezapřel svoji srdečnou povahu a umění získat diváky na svou stranu.
Koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr tvoří Pražská komorní filharmonie pod vedením Leona Magiery.
–
Záštitu nad koncertem Maestra Luciana Pavarottiho v rámci „Farewell Tour 2005“ , pořádaným Agenturou 10:15 v Sazka Areně 20. 4. 2005 převzal primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém.
Luciano, jakožto letos sedmdesátiletá hvězda operních a koncertních jevišť, se definitivně loučí se svojí kariérou. Ačkoliv již dříve prosákly informace o možném závěru pěvecké dráhy, zdá se, že tentokrát to tenorista skutečně myslí vážně.
A rozloučení pojal ve velkém stylu. Šňůra „Farewell Tour 2005“ s podtitulem „A Night To Remember“ trvá několik měsíců a Pavarotti zavítá do více než třiceti měst na několika kontinentech.
Pražský koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Jako host vystoupí sopranistka Simona Todaro. Doprovodný orchestr bude řídit Leon Magiera.
–
Luciano Pavarotti přiletí do České republiky speciálem z Rotterdamu již několik dní před samotným koncertem, který se uskuteční 20. dubna 2005. Do Prahy se osobně velmi těší a přicestuje dříve, aby si ji stihl opravdu prohlédnout a také proto, aby se v místním středoevropském prostředí aklimatizoval. Ještě před jeho příjezdem dorazí do Prahy jeho produkční tým, který navštíví Sazka Arenu, aby zajistil vše potřebné. Bude totiž zapotřebí speciálně upravit a dovybavit jak zázemí koncertu v Sazka Areně, tak zázemí hotelu, kde bude maestro ubytován v prezidentském apartmá . Jako většina hvězd první velikosti má své specifické nároky a požadavky, které je třeba splnit a jeho produkční tým velmi dbá na každý detail. Do Prahy spolu s ním přicestuje i zbytek jeho týmu včetně fysioterapeuta, hlasového specialisty, nebo jeho osobního kuchaře, celkem asi 20 osob.
Spolu s Lucianem Prahu navštíví i jeho neteř, sopranistka Simona Todaro, která v rámci koncertu rovněž jako host vystoupí. Před samotným vystoupením absolvuje Luciano dvě zkoušky s Pražskou komorní filharmonií. Uspořádána bude také tisková konference a poskytnuty exkluzivní rozhovory. Samotný koncert začne ve 20 hodin a bude trvat přibližně devadesát minut. Orchestr bude řídit Leon Magiera.
V rámci pořádaného Farewell Tour – Night To Remember („Turné na rozloučenou – Večer, na který se nezapomíná“) bude možné vidět a slyšet živě Maestra Luciana Pavarottiho naposledy. Nadále se bude věnovat pouze pedagogické činnosti. Pro zajímavost – své hodiny poskytuje Luciano Pavarotti vybraným talentům zcela zdarma.
Záštitu nad koncertem Maestra Luciana Pavarottiho v rámci „Farewell Tour 2005“ převzal primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém.
–
Luciano Pavarotti – biografie
„Když se narodil, Bůh políbil jeho hlasivky,“ prohlásil o Pavarottim americký hudební kritik Rodolfo Celletti. Při návštěvě před několika lety mu Pavarotti odpověděl: „Když jsem jako chlapec zpíval doma na dvoře, mnozí sousedé protestovali a okřikovali mě, jen abych s tím přestal. Vůbec nejsem přesvědčen, že jsem se narodil s výjimečným hlasem.“
Spíše se domnívá, že si svůj hlas vybudoval postupně a s nejednou obětí. Je třeba ho chápat: Pavarotti je přísný profesionál a nemilosrdný soudce sebe sama.
Ve světě ovládaném egocentrickými manažery a lovci peněz se Pavarotti pohybuje s nevšední přirozeností a prostotou, za což vděčí svému vyrovnanému dětství, kde nechyběli přátelé a které prožil v početné rodině, žijící téměř vesnickou jednoduchostí. Byl to prostor plný jasu a veselí, v němž nebylo místo pro iluze a divoké sny.
V roce 1935, kdy se tenorista narodil, měla Modena 110 000 obyvatel. Lucianův otec byl pekař, matka pracovala v tabákové továrně a protože každý den dýchala vzduch znečištěný sekaným tabákem, musela Lucianovu výživu svěřit kojné. Je to neuvěřitelná náhoda, ale skoro současně se v jiném domě Modeny narodila Mirella Freni. Také její maminka pracovala v továrně na tabák a také Mirella nemohla sát mateřské mléko. Z této zvláštní shody se zrodila legenda, že Pavarotti a Freni, dva nejskvělejší hlasy světa, se utvářely pod vlivem stejné kojné.
Dětství malého Pavarottiho a kořeny jeho vztahu k ženám
„Vzpomínám si, že rádio jsme si koupili dlouho poté, kdy už je vlastnili téměř všichni, nikdy jsme neměli automobil. Rodinným dopravním prostředkem byl skútr mého otce. Nikdy jsem nemyslel na to, co jsme ještě nikdy neměli. A takový jsem zůstal dodnes. Vidím kolem sebe mnoho lidí, kteří si podobnými myšlenkami jen otravují život.“
Prospívalo mu, že si dlouho hrál. „Žádné dítě si nikdy nehrálo tolik a s takovým zaujetím jako já. Nemyslel jsem ani na budoucnost. Ale které dítě na ni myslí? Sny se odvíjely z toho, co bylo nezbytné, ale i z pohádek, které poslouchal s velkou chutí.
Kdekdo si mohl všimnout, že Pavarotti projevuje pravou a skutečnou úctu k ženám. Vysvětlením může být dětství prožité v matriarchálním prostředí babičky Giulii – skutečně velké ženy, kterou zbožňoval. Když se narodil, dali mu jméno Luciano, poněvadž paní Giulia ztratila dceru Luciu, sestru Pavarottiho matky. A babička měla v domácnosti vždy první a poslední slovo. Tyto okolnosti představují koeficient „speciálního tenorismu“ Pavarottiho, který vidí v tenoristovi především člověka, jehož zpěv vyjadřuje kromě lásky k idealizované ženské postavě také zbožňování. (pozn. tenorismo je umělé slovo, jímž chce autor učinit slovní hříčku tenore se slovem tenere, což znamená něžný, měkký…)
Kde jsou kořeny jeho kariéry?
Jeho otec žil jen pro rodinu, pro práci a pro operní hudbu. Domácí večery vyplňovaly gramofonové desky velkých zpěváků – Schipa, Carusa a Martinelliho. Toto soužití s operní hudbou zaujalo mladého Pavarottiho do té míry, že jeho prvním jevištěm byl dvůr společného domu, kde bydlel, a jeho prvními vavříny byly karamelky a čokoláda. Házeli mu je z okna prý jen proto, aby se chlapcovy exhibice neuskutečňovaly hned po poledni nebo pozdě večer. Možná právě tehdy začal pomalu, krok za krokem, snít o tom, že se stane pěvcem.
Když bylo Lucianovi osm let, na Itálii padla válka. Jeho otec se stal nedotknutelnou osobou, protože coby pekař poskytoval jedinou výživu pro zbědované a malomyslné obyvatelstvo. Během války musela rodina opustit Modenu.Luciano pracoval na poli a zpíval z plna hrdla. Když válka skončila, zpíval společně s otcem devítiletý Pavarotti na faře pravidelně nešpory. Prvním vystoupením byl záskok za onemocnělého chlapce-sopranistu. Bylo to poprvé, kdy se Pavarotti ocitl sám tváří v tvář publiku.
Do chlapce Luciana vstoupil kvas skutečně tři roky poté – jako dvanáctiletý jde do divadla, aby naslouchal Beniaminu Giglimu. Při setkání mu Pavarotti řekne: „Až budu velký, taky budu tenoristou.“ Giggli je plný citu a téměř otcovský a sleduje jak se ho chlapeček s velkýma vykulenýma očima ptá: Jak dlouho už studujete?“ „Slyšels mě studovat právě teď,“ povídá Gigli. „Právě jsem skončil… pro dnešek. Stále studuji, chápeš?“
Pavarotti dnes vzpomíná „Nemohu vám říci, jaký dojem na mě tato slova udělala. Byl to tenorista světové pověsti, všemi uznávaný. Ještě dnes na to ale myslím, a doufám, že stejně jako on, neztratím nikdy podnět k tomu, abych usiloval o něco lepšího. Práci člověk může milovat, profesi může maximálně vykonávat.“
Pavarotti má velkou úctu ke svému hlasu a od té doby, co drží dietu, též k vlastnímu tělu. Časem objevil, že nadměrná fyzická struktura může nakonec poškodit hlas. Dietologové ho přesvědčili. Pavarotti předtím nejedl a nepil, ale hltal a polykal řeky Coca-Coly, minerální vody a lambruska (italské šumivé víno- pozn.red.). Již po několik let je však jeho jídlo racionalizováno a Pavarotti zeštíhlel a omládl.
Je obtížnější dlouhá vokalíza nebo odmítnutí talíře špaget? Pavarotti neodpovídá, zeširoka se usmívá. Kdopak ví, co mu prochází hlavou.
Modenský tenorista pozorně střeží vlastní hlasivky a není-li něco v perfektním pořádku, uzavře se a vyloučí styk s okolím.
Krátké poučení Beniamina Gigliho se stalo věrným průvodcem pěvce, jenž je jistě tvůrcem, interpretem a protagonistou jednoho z největších uměleckých podniků světa. Za řekou dolarů je však odříkání, mnoho obětí, každodenní závazek a stálá sebekontrola po celý den, který je naplánován od prvních ranních hodin do pozdního večera.